Mouky
Nejčastěji používám mouky pod značkou Bioline, Bioharmonie, Country Life nebe Zdraví z přírody.
Bílé mouky
Špaldová mouka hladká
Je mým favoritem u jídel, kdy bych běžně sáhla po bílé pšeničné. Špalda je mnohem lepší pro tělo než pšenice a nezahleňuje tak jako bílá pšeničná.
Špaldová mouka polohrubá a hrubá
Má stejné využití jako pšeničná bílá hrubá a polohrubá. Nejčastěji se používá na přípravu knedlíků, noků nebo halušek.
Celozrnné mouky
Celozrnná mouka špaldová (jemně mletá)
Hodí se do jakéhokoliv sladkého pečení.
Celozrnná mouka žitná
Je ideální hlavně do chleba a pečiva nebo do perníků. Můžete si z ní udělat kvas na chleba.
Celozrnná mouka ječná (jemně mletá)
Na zahušťování (počítejte s tím, že je tmavší – do bramboračky nebo do čočkové polévky) a do lívanců.
Celozrnné krupice
Celozrnná krupice špaldová
Nejčastěji ji používám na krupicové kaše, na knedlíky, nočky, zavářky do polévek.
Pohanková krupice
Lze ji použít jako špaldovou – bude mít výraznější pohankovou chuť. Například na pudink nebo výborná do zavářky na polévku.
Kukuřičná krupice
Nejčastěji ji používám na polentu.
Bezlepkové mouky
Kukuřičná mouka hladká
Na placky – je hezky žlutá.
Pohanková mouka
Patří mezi mé tři nejčastěji používané mouky (špaldová hladká, pohanková a rýžová mouka). Vždy ji přidávám do palačinkového těsta, dávám ji na půl s rýžovou nebo špaldovou hladkou. Do karbanátků, do palačinek slaných i sladkých – perfektně spojuje.
Rýžová mouka bílá
Dobrá je pro malé děti, protože neobsahuje lepek. Používám ji jako alternativu k bílé pšeničné mouce při zahušťování světlých polévek a omáček. Celozrnné mouky totiž přidají jídlu tmavší barvu a nasládlou chuť, což u některých jídel nemám ráda. Dá se míchat s kukuřičnou a pohankovou do bezlepkových těst.
Zdroj: BioAbecedář, Hanky Zemanové