Jako nevhodnějším zdrojem pro doplnění bílkovin, jenž jsou základním stavebním prvkem našeho těla, jsou pro náš organismus luštěniny. Bílkoviny z luštěnin jsou lépe stravitelné a více využitelné než ze živočišných produktů. Naše tělo potřebuje pro správné fungování pravidelný přísun bílkovin, které si však náš organismus neumí uložit do zásoby (na rozdíl od sacharidů a tuků), je proto třeba je přijímat pravidelně v přiměřeném množství. Nejvhodnější kombinací konzumace luštěnin je s obilovinami a zeleninou. S masem a vejci není příliš vhodná, kombinují se tu dva různé druhy bílkovin a takovýto pokrm pak více zatěžuje trávicí systém. Doporučováno je konzumovat luštěniny min. 2 x týdne.
Jednou z opomíjených potravin v naší výživě jsou fazole. Odpůrci fazolí toto zpravidla odůvodňují nadýmáním. Nadýmání je způsobeno tím, že mnoha lidem chybí enzymy alfa-galaktozidázy (trávicí enzym), které jsou potřebné ke strávení oligosacharidů - složitých cukrů obsažených v luštěninách. Pravidelným zařazováním fazolí do jídelníčku a jejich správnou přípravou, lze problém nadýmání snížit nebo dokonce odstranit. Vše ostatní, co nám fazole nabízejí, jsou už jen samá pozitiva.
Je málo plodin, které mají tolik podob jako fazole. Máme typy keříčkové i pnoucí, fazole na suchá zrna i na zelené lusky. Lusk může být kulatý i plochý, zelený, žlutý i fialový, zrna pak červená, černá, fialová, bílá, ale i strakatá. Suché fazole a zelené fazolky obsahují až 30% rostlinných bílkovin, vitamíny skupiny B, kyselinu listovou, vápník, draslík, hořčík, železo, mangan, vitamín C a provitamín A. Pro zajímavost je nutné také doplnit, že jeden šálek (tj. cca 180 g) vařených fazolí denně, dokáže snížit hladinu LDL cholesterolu o 20%, stabilizovat inzulín a krevní cukr, snížit krevní tlak, riziko infarktu a mozkové mrtvice. Zajišťuje pravidelný odchod stolice, aktivizuje trávicí trakt tak, že nedochází ke vzniku žaludečních a trávicích potíží a rakoviny střev. Dále jsou také vhodné při zánětech močových cest, ledvin a ledvinových kamenech – odvar z fazolí.
Příprava - při přípravě sušených fazolí je nutné nejdřív namočit, vodu slít a poté nechat stát v nové vodě minimálně 4 hodiny, nejlépe přes noc. Pak se fazole asi 15 minut prudce povaří opět v čerstvé vodě a nechají se stát na mírném plamenu hodinu i déle, dokud náležitě nezměknou. Syrové nebo nedovařené fazole mohou obsahovat nestravitelné látky, které by mohly způsobit otravu. Ajurvédská medicína navíc pro zmírnění potíží s nadýmáním radí vařit luštěniny vždy s kurkumou, kmínem, česnekem, hřebíčkem, pepřem anebo zázvorem.
Před použitím zelených fazolí (lusků) se doporučuje odstranit stopky, které jsou poměrně tvrdé. Nejjemnější zelené fazolky lze konzumovat syrové, v salátech nebo jako součást přílohy. Větší druhy je možné vařit, dusit, osmahnout na másle či oleji, velmi často se přidávají jako příloha ke steakům. Použití je rovněž do polévek, zeleninových směsí a omáček. Při tepelné úpravě je potřeba spařit horkou osolenou vodou a následně je propláchnout studenou vodou, zůstanou mírně křehké.
Na závěr nelze opomenout druh fazole určený k naklíčení – mungo fazole. Jde o luštěninu pocházející z Indie, cca 5 mm dlouhá semena podobná fazolím, olivově zelené nebo červené barvy. Semena se získávají z lusků bobovité rostliny vigna zlatá. Mungo fazole je někdy nesprávně nazývaná zelenou sójou, které však mají zcela rozdílné výživové vlastnosti. Fazole mungo obsahují v syrovém stavu podobné nutriční hodnoty jako fazol obecný, po naklíčení se jejich nutriční hodnoty zvyšují. Pro přípravu naklíčených fazolí jsou vhodná semena celá, nepůlená a neloupaná.
Příprava - mungo propláchnout, nasypat do misky s vodou a při pokojové teplotě nechat cca den namočené. Poté vodu slít, fazole znovu propláchnout a ve vlhku 2-3 dny nechat klíčit, přičemž je alespoň 2x denně propláchnout čistou vodou, aby nevznikla plíseň či hniloba. Výhonky jsou připravené při délce 2 cm. Jíst lze v syrovém stavu samostatně, nebo jako použít do salátů nebo asijských jídel.